Psychologie

Lidská osobnost je něco nevysvětlitelného, nepopsatelného. Zde naleznete alespoň pár rad a informací.

Vědomí, podvědomí, nevědomí

Vědomí je všechno to, co si uvědomujeme, respektive prožíváme to, co se děje v určitých částech našeho mozku. Pokud něco děláme vědomě, můžeme se ovládat vůlí a ovlivnit tak výsledky naší činnosti a samozřejmě za ně pak nést plnou zodpovědnost. Podle F. Koukolíka by měl pojem vědomí znamenat bdělost, zaměřenou pozornost, pracovní (provozní) paměť nebo paměti, ale i sebeuvědomování a osobnost.

Významy pojmu vědomí

Pojem vědomí jako první zavádí Francouz René Descartes (1596-1650), který od tehdejšího zkoumání substanciální duše snaží prosadit zkoumání vědomých myšlenkových pochodů. Duše je tedy pozvolna nahrazena v centru zájmu něčím zjevnějším, nespornějším, bezprostředně daným (ne vysouzeným či předpokládaným - osud, předci) - vědomím. Výrazy, které nacházíme ve světové literatuře pro pojem vědomí, lze překládat mnohdy s obtížemi. Anglický pojem "mind" má podle okolností několik významů, jako "mysl", "jáství", "duše" a další, zde výraz "soul" může být podle okolností také "duší". Pro Kantovy pojmy "Vernuft" a "Verstand" byla nalezena slova "rozum" a "rozmysl" spolu ještě s dalším vysvětlováním. Některé buddhistické pojmy v tomto směru jsou zcela nepřeložitelné a dají se popsat jen vysvětlováním. Jejich převod přes angličtinu bývá ještě zkreslován evropskými myšlenkovými kategoriemi.

Vědomí v psychiatrii a teologii

Psychologové a psychiatři často používají pojmu vědomí ve smyslu sebeuvědomování, "jáství". Někteří filozofové a teologové označují vědomí a sebeuvědomování pojmem "duše" a té pak přisuzují rozmanité (i protichůdné) vlastnosti a to podle svého náboženství.

Vědomí, podvědomí a nevědomí

Vědomí může mít jen omezenou kapacitu a ve chvíli, kdy je zahlceno podněty z okolí, pracuje podvědomí neboli nevědomí. To posílá vědomí nějaké informace nebo signály (ať už výstražné a negativní, nebo příjemné a pozitvní), které někdy můžeme označovat za tzv. šestý smysl. Ne všechny informace a zkušenosti tedy vědomě ovládáme, my dokonce ani o drtivé většině zkušeností a poznatků v našem nevědomí nevíme. Nevědomí si však nechává pro sebe informace jen do té doby, kdy vědomně zaznamenáme něco již známého. V tom okamžiku nevědomí vědomí poskytuje všechny informace, které s daným podnětem nějak souvisí. Většinou je jich bohužel tolik, že si je nemáme šanci vědomě uvědomit a tak si z nich vybereme jen určitou část, se kterou naše vědomí disponuje.

Posledni komentare
07.06.2016 21:06:27: bayan! O_O tržiště půjček poptávka
19.03.2016 04:20:27: Podle mého názoru Se mýlíte. Jsem si jistý. Napište mi PM, пообщаемся. ;-) Euro truck simulátor 3...
14.05.2010 12:30:17: Asi si budou muset Páni (a Dámy) psycholpgové a PSYCHIATŘI poopravit některé svoje ŠKOLNÍ polo-vědom...
19.07.2008 07:23:42: psychologie- stránky by neměly být tak holé, zaslouží si více radostných barev mluvící -li o věcech ...
 
V případě jakýhkoliv dotazů mi mailujte na mailto:ml.psychologie@gmail.cz nebo pište na icq 245-931-663